Ze dvou štěňat středoasijského ovčáka měl jméno Pink dle legendární skupiny Pink-Floyd a jeho sourozenec jméno Floyd. Dávali mu však menší vyhlídky na dlouhý život než jeho bratrovi Floydovi, přesto svého bratra přežil o několik let. Možná proto, že byl v prostředí se studenty a zaměstnanci školy – které bral jako svoji smečku. Všichni mu sympatie opětovali a Pink se zde také cítil dobře a spokojeně.

Přivedla jej na školu zástupce ředitele Blanka Svobodníková v roce 1997 a začal se o něj starat školník Jiří Samohrd. Pinky, jak jsme mu od začátku říkali, měl velice přátelskou povahu k lidem a zejména k dětem. Všichni, kdož jej znali, včetně mnohých absolventů školy na něj dodnes vzpomínají. - Jak se nenuceně připletl mezi sportující studenty, zalehl doskočiště, kde se uvelebil, nedbaje záměrů vyučujících TV provádět se studenty skok daleký. Přidružil se také nenápadně mezi studenty při focení tříd, nebo když ve výtvarné výchově stavěli ze sněhu skulptury ještěrů. Rád posedával, či později polehával u skupinek studentů, kteří se v letních měsících vyučovali cizím jazykům venku na pozemku školy, pod skupinkou vrb.

V počátcích svého pobytu předvedl svoji inteligenci, když přišel na to, jak otevřít bránu školy a vyběhnout na sídliště, kde ho naštěstí našel ředitel školy. Pobíhal mezi věžáky a chtěl se družit k lidem, kteří ale před ním, protože jej neznali, utíkali. Nejprve honil zajíce z pozemku školy, ale později když odpočíval v leže a pospával, nehnul ani brvou i když mu zajíc téměř přeskakoval ležící končetiny.

Poslední dobou již ale bylo na něm znát stáří, zejména neduhy velkých psích plemen – problémy s klouby. Přátelsky ještě stačil přijmout štěně Angie a včera večer dne 30. 10. 2007 ukončil svoji životní cestu. Jedenácti let by se vlastním jménem Chermen ze Seafonu – Pink dožil 30. 12. 2007.

Po téměř deset let byl vnímán jako maskot školy.