Letošní sportovní kurz ve Vysokých Tatrách byl historicky prvním přechodem celých Tater se spaním na horských chatách. Kurz byl mimořádně náročný na přípravu, rezervaci a zaplacení ubytování na jednotlivých chatách bylo nutno provést s velkým časovým předstihem – již v létě 2023. Proto nebylo možné nabízet tento kurz v obvyklé nabídce pro studenty všech třetích ročníků, ale pouze pro vybranou skupinu 10 studenů – schůzka s rodiči proběhla už na jaře 2023. Kapacita chat je nízká ( Skalnatá chata a Sliezsky dom – turistická část je pouze pro 12 osob, z tohoto důvodu nebylo možné počet účastníků rozšířit).
Takže se tohoto přechodu Tater zúčastnilo celkem 10 studentů ze třídy septimy A – sedm chlapců a tři statečná děvčata. Vedoucím kurzu byl profesor Skála, instruktorem byl třídní profesor Forgač. Kurz proběhl v termínu 9.–13. září 2024.
V pondělí jsme dojeli vlakem do Popradu, autobusem na Bílou Vodu. Zde proběhl zahajovací rituál a v doprovodu lišky jsme se vydali na tříhodinové stoupání na Chatu u Zeleného plesa. V mírném dešti jsme ještě za světla dorazili na chatu, kde jsme měli zajištěno ubytování. Ráno, po vydatné snídani, jsme vyrazili v mlze a dešti do nejprudšího výstupu – včetně úseku zajištěného řetězy – nahoru na Velkou Svišťovku 2037 m n. m. Dále po červené magistrále na Skalnaté pleso. Zde nás čekala útulná Skalnatá chata, kde jsme byli úplně sami – jen s vedoucím chaty. Vzpomínali jsme na Krále tatranských nosičů – Laco Kulangu, který zemřel před 4 roky a dodnes drží nepřekonané rekordy ve vynášce – přes 200 kg!!! Promítli jsme si film Sloboda pod nákladom – o třech největších legendách Tater – Laco Kulangovi, Petru Petrasovi z Rainerovy chaty a Viktoru Beránkovi z Chaty pod Rysy.
Ve středu ráno nás čekal fantastický výhled z chaty ve výšce 1750 m – východ slunce nad Slovenským rájem a pohled na celou Popradskou kotlinu. Naše putování pokračovalo dále po magistrále k Zámkovského chatě, která prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Následoval sestup k Rainerově chatě, vodopády Studeného potoka, Bilíkova chata a Hrebienok. Zde jsme navštívili novou atrakci – Kvantárium = laserová show v osmi místnostech. Po přestávce na oběd v samoobslužné restauraci přišla druhá etapa středečního dne – dále po magistrále na Sliezsky dom. Tady jsme měli zaplacenou celou turistickou část – přesně 12 postelí se společnou koupelnou – sprchou a WC. Někteří studenti si ještě obešli Velické pleso, večerní briefing proběhl v Klubu horských vůdců.
Z hlediska počasí byl nejhezčí čtvrtek – se sluníčkem po levé straně jsme pokračovali ke krásnému Batizovskému plesu. Zde jsme taky potkali dvě skupiny turistů sestupujících z Gerlachovského štítu (2655 m – nejvyšší vrchol Tater). Skupiny vedli horští vůdci – cena za výstup je cca 150 euro za osobu. Naše trasa vedla dále do sedla pod Ostrvou. Odtud následoval prudký sestup k Popradskému plesu, kde jsme měli ubytování v hotelu u Popradského plesa. Odpoledne jsme se zašli podívat na symbolický cintorín – je tady cca 500 jmen obětí hor. Motto hřbitova zní: „Mrtvým na památku, živým pro výstrahu...“
Páteční počasí už velmi akutně hrozilo trvalým deštěm, proto jsme vyrazili brzy na závěrečnou etapu ke Štrbskému plesu. Stihli jsme to před deštěm, provedli závěrečný rituál a pak po procházce kolem plesa zamířili do Furkotky – stylové restaurace, kde jsme si dali závěrečný oběd. Z okna jsme mohli pozorovat sílící déšť, který nás provázel i po celou cestu vlakem do Ostravy, kde jsme na ještě nezatopeném nádraží Ostrava-Svinov celou expedici ukončili.
