Zatímco ostatní museli po prázdninách znovu do školních lavic, my, čerství třeťáci, jsme spolu se septimami vyrazili do rakouského Kolbnitzu, kde se nachází malebný český kemp na břehu řeky Mӧll. (Kde mimochodem výborně vaří!)

Den po příjezdu jsme se rozdělili na dvě skupiny, ferratu a neferratu. Trochu nás mrzelo, že jsme takhle přišli o den na vodě, kam zamířila druhá skupina, ale nakonec jsme byli rádi, že jsme zkusili něco nového. Ferratu jsme šli (abychom byli přesní - lezli) všichni poprvé. Bylo to náročné, ale zvládla to celá skupina. Byli tam instruktoři, kteří byli připraveni pomoct, když bylo třeba, a jeden horší úsek se dal vynechat. Osobně jako člověk, který nemá strach z výšek, jsem byla nadšená, výhledy byly opravdu nádherné a lezení mě bavilo. Doporučuji ale vzít rukavice!

Ve středu před plánovaným výstupem směrem k vrcholu Schere jsme se vydatně nasnídali. Autobus nás za 2 hodiny dopravil na parkoviště, odkud jsme s batohy na zádech vyrazili vstříc horským výšinám. Postupně jsme se rozčlenili na skupinky dle naší fyzické výkonnosti a motivace dobýt vytyčený cíl co nejdříve. Počasí nám přálo, byl nádherný slunečný den, ostatně jako všechny ostatní dny v průběhu sporťáku, a tak jsme se mohli kochat krajinou Vysokých Taur. Sviště, kteří zde hojně žijí, jsme bohužel neviděli, ale povedlo se nám zahlédnout alespoň pasoucí se kamzíky. Když jsme dorazili k chatě ve výšce 2800 m n. m., čekal nás zasloužený výhled na hory, ledovec a okolní údolí. Cestu zpět někteří seběhli, jiní sešli. Každopádně to byl nezapomenutelný zážitek.

Předposlední den, tedy čtvrtek, se nesl ve znamení vody a raftingu. Ráno po snídani a nafasování materiálu potřebného na vodu vyrazila jako první skupina, která si zvolila na začátku týdne ferraty, ostatní se přiblížili autobusem k soutěsce s vodopádem. Odpoledne se skupiny s programem vystřídaly.

Vodáky čekal asi 15 km dlouhý krásný úsek po tyrkysově zbarveném Mӧllu. Nebudeme si nic nalhávat, voda byla studená, ale v horkém dni s téměř letními teplotami dávala ideální příležitost k osvěžení. Pro zpestření bylo pro nás připraveno hned několik aktivit, ať už přímo v řece, s rafty na vodě, nebo na břehu. Za nás bychom vypíchli jeden velmi intenzivní zážitek, a to skákání ze skály přímo do řeky, kdy spousta z nás musela překonat své vnitřní strachy, což celý prožitek ještě zintenzivnilo.

Po návratu z peřejí řeky Mӧll na nás ještě čekala již poklidná procházka po soutěsce Raggaschlucht. Zde jsme mohli obdivovat krásná zákoutí přírody s dechberoucím vodopádem.

Poslední den nás instruktoři pasovali na vodáky. Kromě toho nás ještě čekaly vodní atrakce, takže o zábavu jsme měli postaráno. Víc prozrazovat nebudeme, ať se máte taky na co těšit!

Doufáme, že článek dostatečně popsal naše nadšení a bude následujícím ročníkům sloužit jako motivace zažít tento týden nabitý zážitky na vlastní kůži!

Tímto bychom také jménem všech zúčastněných chtěli ještě jednou poděkovat paní profesorce Milatové, Dymáčkové a Koloničné za možnost jet na tak vydařený sporťák, celému personálu v kempu za péči a výborné jídlo a v neposlední řadě také instruktorům, guidům našich lodí a motivátorům při zdolávání rakouských kopců za udržování vtipné a přátelské atmosféry po celou dobu našeho pobytu v Rakousku.