V pondělí 6. 9. se žáci tříd 7A8, 7B8 a 3A4 sešli na parkovišti „U rondlu“ a chystali se odjet do kempu Campanula v rakouském městě Kolbnitz. Každý byl podroben ukázce dokladů celničním kontrolorkám Magdaleně Dymáčkové a Evě Koloničné. Při čekání na poslední účastníky se v hloučcích spekulovalo o tom, co jsme si zapomněli a co jsme si sbalili ke svačině.
Vozy, které nás bezpečně dovezly tam i zpět, měli v rukou nejen skvělí řidiči, ale i průvodci a kamarádi - Tazi, Zdeněk a Adam. Cesta byla sice dlouhá, ale na palubách vládla super atmosféra.
Kolem 18. hodiny jsme dorazili do malebného kempu, kolem kterého se vinula azurově modrá řeka Möll. Poté, co jsme se ubytovali v dřevěných chatkách, jsme měli čas seznámit se s lidmi, které jsme neznali, a také prohloubit naše přátelství při hraní různých karetních her.
V úterý jsme po snídani nafasovali všechny části naší výbavy na rafty, což se neobešlo bez menších komplikací s velikostmi, ale nakonec si všichni našli padnoucí kousky, díky kterým jsme si sjíždění řeky náležitě užili. Nasoukali jsme se do všech vrstev a čekalo nás proškolení týkající se bezpečnosti na vodě. Také jsme si vyzkoušeli, jak používat záchranné lano, které jsme ale naštěstí nemuseli použít.
Rozdělili jsme se do tří skupin a vydali se vstříc neznámým rakouským vlnám a peřejím. V klidných úsecích jsme mezi sebou válčili a také hráli hry, při kterých se většina z nás pořádně vykoupala v ledové vodě. Odpoledne jsme se vydali na pohodovou procházku k nedalekému vodopádu Muhldorf. Večer se nesl v duchu tance a volné zábavy.
Středa byla věnována výšlapu na nejvyšší horu Rakouska Grossglockner do výšky 2802 m.n.m. Autem jsme dojeli do výšky 1700 m.n.m. a vydali jsme se k vrcholu. Cesta byla místy velmi náročná a mnoho z nás muselo překonat své vlastní limity. Na vrcholu nás však čekal nezapomenutelný výhled a (hlavně) dobré jídlo, které jsme si mohli dát v tamější restauraci. A to přece stálo za tu námahu! Cesta zpět k autu byla již podstatně snazší, a tak nám netrvala ani moc dlouho.
Na čtvrtek bylo opět naplánované sjíždění řeky, avšak z důvodů probíhajících závodů jsme museli změnit plány a přesunout rafty až na pátek. Vyšli jsme opět do hor, ale velmi odlišných od Grossglockneru. Naším cílem byl vodopád, ke kterému vedla náročná cesta strmě stoupající vzhůru a tvořena velkými kameny. Kolem stezky bylo upevněné ocelové lano, které nám při výstupu značně pomáhalo. Také jsme potkali poklidně se pasoucí kravičky, kterým se naše návštěva moc nelíbila. Všichni jsme úspěšně dokázali vylézt na vrchol, i přestože mnozí z nás trpěli strachem z výšek a závratěmi. Po tomto náročném dni by se mohlo zdát, že půjdeme brzo spát, avšak i tento večer byl zasvěcen tanci a další zábavě, neboť na tento den byla naplánovaná naše diskotéka.
V pátek jsme měli možnost podívat se do zdejšího obchodu a nakoupit si zásoby na cestu zpátky. Poté si pro nás učitelé připravili hru, při které jsme si procvičili paměť, spolupráci i postřeh. Odpoledne jsme vyrazili na rafty, kde jsme měli možnost vyzkoušet si i rafty pro dva nebo jednoho. Svítilo nám přitom krásně sluníčko, a tak jsme ani ve vodě tolik nepromrzli. Po příjezdu zpět do kempu nás čekalo překvapení - křtění na vodáky. Veliký Neptun si ale kladl náročné požadavky, abychom se jimi mohli stát. Úkolem bylo sníst vše, co nám dají, vypít, co nám dají, a to opravdu nebylo jednoduché. Při podlézání pádla na nás ještě přistála sprška bláta a studené vody. Nakonec jsme byli pasováni na vodáky plácnutím po zadku pádlem. A tak se z nás stali vodáci. Sobota ráno se nesla ve znamení úklidu, balení věcí. Stihli jsme i krátký výlet na vodopád poblíž kempu a pak nás čekala jen dlouhá cesta domů.
Tímto bych chtěla všem moc poděkovat za krásně prožité dny a skvělý start do nového školního roku. Doufám, že mohu za všechny říct, že jsme si to moc užili a budeme na tento týden dlouho vzpomínat.
