V pátek 31. 3. 2017 proběhl na naší škole již 4. ročník akce „Hajdy do registru“, v rámci které absolvovali studenti septim a 3A4 přednášku o dárcovství krve a kostní dřeně. Jako každý rok velmi poutavě přednášely paní Monika Paulišková a paní Naděžda Kalužová z Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava nejen o samotném odběru krve a kostní dřeně, ale také o podmínkách vstupu do registru a jeho fungování. A jako vždy neopomněly zpestřit své vyprávění osobními postřehy a konkrétními osudy klientů krevního centra.

Další výprava nových dárců krve do krevního centra na sebe jistě nenechá dlouho čekat.

Už zhruba dva roky uvažuji nad dárcovstvím krve, jen musím ještě měsíc počkat, do mých 18 let. Za přednášku jsem ráda, protože jsem získala opravdu podrobné informace k tomu, abych se mohla i já stát dárcem. Navíc jsem se přesvědčila o tom, že jedno píchnutí do ruky a cca 10 minut může někomu zachránit život. A nikdo z nás nemůže vědět, kdy i on bude potřebovat právě takovou pomoc. Přednáška byla opravdu poutavá a obě přednášející mluvily z vlastní zkušenosti, což je víc než jen knížky.

V životě osmnáctiletých se téma dárcovství začíná řešit, a proto považuji tuto přednášku za velmi přínosnou. Nejen kvůli podstatným informacím, ale i díky projevu obou přednášejících. Ty nejen vyprávěly, ale také donutily publikum k interakci v podobě otázek z oblasti životního stylu.

Přednáška se nám moc líbila. Obě paní to měly velmi dobře připravené. O darování jsme uvažovali již dříve a přednáška nás motivovala. Dozvěděli jsme se, že čím více lidí je v registru, tím lépe, protože najít specifického dárce je velice těžké. I my bychom rádi přispěli minimální pomocí, která je v našich silách.

Přednáška o dárcovství krve byla zajímavá a podle mne i prospěšná pro nábor nových dárců krve, plazmy a kostní dřeně. Přednášející vše podaly srozumitelným a chytlavým způsobem. Bohužel jsem se sám osobně nic nového nedozvěděl, protože již dárcem jsem a jsem zapsán i jako dárce kostní dřeně.

Přednáška se mi opravdu hodně líbila. Nejvíce se mi líbilo spojení poslání, s jakým k nám přednášející přišly, a příběhů, které ukazovaly. Jak my sami můžeme pomáhat, když se připojíme. Uvědomila jsem si, že opravdu mohu někomu zachránit život a že se při darování krve není vůbec čeho bát.

Přednáška byla velmi zajímavá a plná informací. Přišla mi trošku moc náborářská, ale příjemná. Dozvěděla jsem se velmi mnoho zajímavostí. Dojemné byly i konkrétní příběhy, ale ani to mne nezbavilo fobie z jehel.