V pondělí 15. 12. jsme mohli ve škole přivítat pana magistra Petra Opletala a jeho dva klienty, léčící se narkomany, z komunity Pastor Bonus na Bruntálsku. Po úvodním slovu a teoretickém rozdělení drog a jejich charakteristice měli žáci možnost seznámit se s osudy hostů - Jonáše (22) a Karolíny (25). Jonáš studentům potvrdil, že marihuana je k drogám řazena právem. Přestože byl studentem gymnázia a výborným sportovcem, kamarádi jej zlákali a marihuanu s nimi začal kouřit. Bylo to fajn až na to, že touha si zahulit byla silnější než potřeba chodit do školy. Z gymnázia ho vyhodili, pak i z další školy. To už partě kluků byla i marihuna málo a experimentovali dál přes extázi až k pervitinu, na kterém se stal Jonáš závislý. Rodiče jej vyhodili z domu a po roce na ulici si uvědomil, že takto žít nechce, vrátil se domů a požádal rodiče o pomoc. Dnes je v třetí fázi léčby, znovu studuje a věří, že si školu dodělá a bude se opět věnovat také sportu.

Mnohem těžší životní útrapy si prožila Karolína, která žila s matkou alkoholičkou, která o ni nejevila zájem, otčím ji surově mlátil, byla i sexuálně zneužita. Doma neměla nikoho, s kým by si mohla popovídat, s kým by mohla řešit problémy, a tak si už v 10 letech našla partu lidí, kde ji rozuměli, kde jí nabídli nový pohled na svět. Od 10 let začala užívat drogy, pít alkohol, ve 12 letech jí poprvé napíchli pervitin do žíly. Dále se už její život točil kolem drog a krádeží. Na Karolíně bylo dlouhodobější užívání drog znát. Nyní je v druhé fázi léčby a také by si časem chtěla dokončit nějakou školu. Od pana Opletala jsme však slyšeli také příběhy těch, kteří léčbu nezvládli, nebo těch, kteří se ani k léčbě nedostali, neboť se po dávce halucinogenní drogy zbláznili a skončili na psychiatrii.

K besedě jsme měli pořízeny i fotografie pana profesora Jindřicha Štreita z cyklu Cesta ke svobodě, kde si žáci mohli prohlédnout mimo jiné i některé klienty z Pastor Bonus v době, kdy užívali drogy. Žáci měli velký prostor pro dotazy, na které jim hosté ochotně odpovídali. Na závěr nám všem pan magistr Opletal popřál, ať se nikdy nemusíme potkat, popřípadě jen na přednášce.