Dne 31. ledna se na naší škole, tak jako každý rok, konal Den jazyků. I když se této akce zúčastnilo hodně studentů jak z nižšího gymnázia, tak z vyššího, Den jazyků je určený hlavně nám, sekundám. Proč? Proto, abychom si mohli vybrat svůj druhý jazyk, měli příležitost si ho poslechnout, něco se o něm dozvědět a naučit se pár základních frází.
Starší studenti si do každé ze čtyř hodin (RJ, FJ, ŠJ, NJ) připravili program a snažili se nám zábavnou formou cizí jazyky představit. Většinou si připravili prezentaci, která nám měla zemi, ve které se daným jazykem mluví, ukázat, dozvěděli jsme se něco o politice, přírodě a významných osobnostech. Dále jsme soutěžili v poznávání slovíček, památek a zpívání písniček, lámali jsme si jazyky slovíčky, které jsme často ani neuměli správně přečíst, natožpak jim rozumět, a i když tento popis celého dne zní strašně nudně, věřte, že jsme si užili plno srandy. Například vyslovit „bon bonbon“ bylo až překvapivě těžké, zvláště pak, když se na vás dívala celá třída. A ať už jste to vyslovili dobře, nebo ne, po každém pokusu následovaly salvy smíchu...
Při naprosto bezkonkurenční prezentaci v hodině německého jazyka jsme ani nedutali a hypnotizovaně pozorovali Alpy, Vídeň a poslouchali přitom Amadea Mozarta.
V ruštině jsme zase pro změnu „vařili“ boršč a poslouchali Kaťušu, ve španělštině jsme, i přes drobné technické problémy, nakonec soutěžili v poznávání slovíček.
Při francouzštině byla nějaká snaha o zpěv písničky „Bratře Kubo“ (pochopitelně francouzsky), ale protože někteří lidé, jako třeba já, nemáme zrovinka hlásky jako konipásky, bylo to spíš takové kvílení v rytmu, vždy na konci sloky přerušené hlasitě zařvaným „Ding, dang, dong!“, při kterém jsme asi byli slyšet opravdu i ve Francii...
Tak takto vypadal letošní Den jazyků, napěchovaný programy více či méně zdařilými, ovšem hlavně plnými zábavy. Myslím, že každý už toho svého „jazykového“ favorita má a v příštích letech to budeme zase my, kdo se bude snažit přesvědčit jiné sekundy, že zrovna ten náš jazyk je ze všech nejlepší :o)
Katka Harhajová, 2B8
Jako každý obvyklý den jsem přišel do třídy a zasedl do své lavice, ale něco bylo jinak. V rozhlase hrály písně v cizokrajných jazycích a všichni mí spolužáci postávali u nástěnky, na které byl připíchnutý seznam tříd. V tu chvíli jsem věděl, na co jsem zapomněl. Byl Den jazyků.
První hodinu jsme měli napsanou francouzštinu, a proto jsme se přemístili do určené učebny. V této hodině jsme se rozdělili na dvě skupiny. Holky a kluci samozřejmě. Každá skupina obdržela svého asistenta s papírem, který jsme poté vyplňovali. Na konci hodiny si asistent vzal náš vyplněný papír, zkontroloval a nahlásil počet bodů. Vyhrály holky o jediný bod, ale vyučující se nad námi kluky smiloval a dal bonbón každému, který byl odvážný a řekl francouzsky bonbón.
Poté jsme měli hodinu španělštiny. Byly zde čtyři dívky, které se střídaly ve vykládání své řeči o Španělsku. Byla to velmi zajímavá a hlavně naučná hodina. Na konci měly dívky připravenou křížovku, ve které jsme si procvičili, co jsme se naučili. Protože jsme měli ještě čas, ukazovali nám slova a zapisovali si, kdo jich zná nejvíce. Ten pak dostal propisku.
Jakmile jsme vkročili do učebny určené pro němčinu, hned jsme všichni věděli, že to bude stát za to. Ze začátku nám pustili film o Německu a Rakousku, který musel dotyčnému tvůrci zabrat mnoho času. Poté jsme se rozdělili na čtyři družstva a každé z nich dostalo papír a tužku. Nadiktovali nám přibližně dvacet slov v němčině a dali nám za úkol je přeložit. Naše družstvo tento úkol nevyhrálo, ale další už ano. Ke konci hodiny nám pustili několik německy zpívaných písní např. Du hast od kapely Rammstein a samozřejmě se nás zeptali, jaký jazyk si asi vybereme. Většina říkala, že si vybere němčinu.
Poslední hodinou byla ruština. V ruštině jsme se dívali na prezentaci a následně odpovídali na otázky. Zase jsme se rozdělili na pět družstev a každé dostalo papír a tužku. Na papíře byla azbuka a místa na zapsání odpovědí na otázky z prezentace. Zase vyhrály holky. Poté jsme podle azbuky skládali nebo překládali slova z ruštiny nebo do ruštiny. Náhle ale zazvonilo, a tím skončil hodně naučný Den jazyků.
