Když jsme v roce 2014 poprvé nesměle a opatrně skládali na našem gymnáziu dohromady jednotlivé dílky programu Dne poezie, abychom se tak zapojili do celostátního festivalu téhož jména, netušili jsme, že o čtyři roky později zaplníme (už podruhé) celý klub Heligonka nadšenými účinkujícími a snad i neméně nadšenými diváky.

Letošním Dnem poezie na téma Labyrint světa nás opět velmi originálně provázely Ivona Szturcová a Leona Sabolová z 8B8, díky kterým se diváci vydali na poetickou pouť světem za hledáním ráje srdce. Putování publiku zpestřila četná a rozmanitá vystoupení našich žáků. Na programu nechyběly divadelní hry žáků z 7A8 a školního dramatického kroužku, autorská čtení, recitace tradiční i méně tradiční či pásma cizojazyčných básní našich "primánků". Svým hudebním číslem pak přispěli jak ti nejmladší žáci z primy B, tak ti starší a ostřílenější - Michaela Niké Vopalecká z kvinty B se svou kapelou a profesionálním výkonem. Všechny pobavila píseň "Dokud se opravuje střecha", kterou na nápěv Nohavicovy známé písně "Dokud se zpívá" aktuálně otextovala naše kolegyně Michaela Böhmová a kterou špičkově interpretovali David Frank a Jakub Kubis z oktávy B. A právě tato zdařilá parafráze, v níž jsme se (snad definitivně) rozloučili se všemi útrapami, které nám v loňském školním roce přinesla oprava střechy, byla onou pověstnou tečkou za našlapaným programem.

Každý stroj, i ten poetický, potřebuje nějakého vozku, který trhne opratěmi, aby se vše dalo do pohybu, nějaký akumulátor, který zažehne jiskru a dodá energii. Tím, kdo nakopává (jen obrazně zatím) nás, vyučující jazyka českého a žáky, je již zmíněná Michaela Böhmová. Jí patří poděkování a uznání za to, jak neúnavně, nadšeně, s klidem a láskou celou akci každoročně organizuje. A nemenší zásluhu mají všichni vyučující českého jazyka, kteří žáky přesvědčili o kráse poezie, nacvičili s nimi jednotlivá čísla a dodali svým svěřencům odvahu jít s kůží na trh. Vlastně na pódium.

Na závěr děkujeme publiku za výbornou atmosféru, paní ředitelce Šárce Staníčkové za její přátelskou podporu, za to, že nám dává prostor a svobodu pro realizaci našich nápadů, a panu Jaromíru Nohavicovi za velkorysost, s jakou nám profesionální zázemí svého klubu Heligonka již podruhé poskytl.